Učení tak trochu jinak

Nemůžete se dokopat k učení? Neustále vás něco rozptyluje? Tento článek je právě pro Vás!

Poslední dobou jsem si oblíbil sledování Doktora K. na kanále HealtyGamerGG. Protože jeho videa jsou opravdu dlouhá a obvykle jde o záznamy ze streamů, nemohu je doporučit všem. Chtěl bych se s Vámi podělit o techniku, kterou vymyslel jeho tatínek a naučil ho ji. Zde jetedy lehké shrnutí. Pokud chcete vidět celé video, můžete si ho zobrazit zde.

Začínáme tedy s tím, že se nám nechce učit. Jaké jsou naše možnosti?



(seřazeno zleva od nejméně lákavého po nejlákavější)

Jediné, čemu se chceme skutečně vyhnout, je nuda. Naše mysl s námi hraje čekací hru a ví, že je jen otázkou času, kdy skončíme u sociálních sítí nebo jiného rychlého dopaminu.

Z videa vyplývá, že čím více jsme na rychlém dopaminu závislí, tím hůře je pro nás nuda snesitelná. Je super, že toho můžeme svým způsobem využít. Pojďme si teda zkrouhnout naše možnosti. :)


Místo nekonečně mnoho možností teď máme na výběr pouze mezi prací a nudou. Táta Doktora K. si přidal ze smysluplných důvodů taky možnost spánku, kterou my ale občas musíme kvůli deadlinům vyřadit :/ I tak bych s ní ale počítal. Ve škole ze můžeme za missnutý deadline omluvit, a většinou se s učiteli dá domluvit na opravě známky, pokud úkol v rozumném čase odevzdáme.

Důvod, proč si vybral spánek je jednoduchý - zkrátka se ne zrovna efektivně dokážeme učit, když nad učením usínáme.



Tímhle tu naši čekací hru otočíme. Zde si dovolím citovat Doktora K.: "You can actually tolerate boredom better than your mind can. It's the one that is suffering, not you."


Důležité je blok "nudit se" vzít doslova. Nudit se neznamená sledovat krátká či dlouhá videa, ani sledovat příspěvky na twitteru, ale skutečně nedělat nic. Můžete sledovat stránku, ze které se máte učit, nebo koukat na zeď. Pokud to nefunguje, nekoukal jsi na zeď dostatečně dlouho.


Dobrý způsob, jak znížit množství rušivých elementů je si telefon a všechny další rušivé potvůrky, kradoucí Vaši pozornost, odnést do jiné místnosti a vypnout je.



Dobrá, dostali jsme se k tomu, že chceme začít pracovat (jsme pořád v "nudím se" režimu), ale nejde to. Proč?

"Proč to nejde" je dobrá otázka, na kterou se sám sebe musím zeptat. S velkou pravděpodobností zjistíte, že nevíte jak začít. Práce je tak velká, že vás naprosto pohltí a budete další hodinu sedět v depresích.

Začněme tedy zlehka. Místo "musím napsat 3000 slov" si řekneme "musím napsat první větu". Nedokážu napsat první větu? Proč tomu tak je? Co potřebuju k tomu, abych ji dokázal napsat? Možná si řeknete, že máte málo informací, abyste ji dokázali napsat. Ve skutečnosti, problém může být taky v sebevědomí. Místo snahy o další research, od kterého sklouzneme rychle k prokrastinaci, se pokusme napsat tu jednu větu. Nemusí být dobrá, může to být naprosto příšerná práce, ale to můžeme vyřešit později. Nejdůležitější je začít...